Dny lesů jsou samostatnými akcemi probíhajícími paralerně s klimatickými konferencemi a obvykle se pořádají mimo areál jednání summitů. Den lesů 3 tady v Kodani měl naprosto rekordní účast. Registrace na něj byly uzavřeny již měsíc předem, což je poměrně ojedinělá záležitost. Sešlo se tu přes 1500 účastníků a špiček světového lesnického sektoru. Připomeňme, že Den lesů 1 na Bali začínal s 800 účastníky a poznaňského Dnu lesů 2 (2008) se zúčastnilo „pouze“ přes 900 delegátů. Účast na Dni lesů 3 byla vysoká i díky zájmu, který je věnován samotné COP 15. Schopnost lesů zachycovat a uchovávat uhlík (čímž významně příspívají ke zmírňování klimatické změny) nebo problematická otázka uvolňování emisí z devastace a degradace tropických pralesů a lesů obecně, (která v celkové bilanci emisí produkovaných člověkem tvoří plných 20%) je také k jedním z témat, jimiž se delegáti na COP 15 zabývají. Dnu lesů se vedle zástupců nevládních organizací zúčastnili převážně odborníci světové lesnické komunity. Příkladem mohou být delegáti z lesnické sekce Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), zástupci Fóra OSN o lesích (UNFF), Mezinárodního svazu lesnických výzkumných organizací (IUFRO), Evropského lesnického institut (EFI), samozřejmě také zástupci úmluv OSN, které se jakýmkoli způsobem lesů a lesnictví dotýkají – úmluvy UNFCCC, Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD), která se mj. zabývá lesní biodiverzitou, stejně jako Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD) která řeší rozšiřování pouští mj. také na úkor lesů. Význam světových lesů v boji s klimatickou změnou nelze popřít. Svědčí o tom příspěvky, které na nedělním Dni lesů 3 zazněly. Prostřednictvím video nahrávky vystoupil také bývalý prezident USA Bill Clinton, který zdůraznil význam výzkumu a vědecky podložených informací, ke kterým by měli mít přístup politici, jež nyní rozhodují o zásadních mechanismech v ochraně klimatu spojených s rolí lesů. Po úvodním raním zasedání se Den lesů rozdělil na tři pléna, jejichž témata jsou určena 3 hlavními tématy týkajícími se lesů v souvislosti se změnou klimatu. A to na „Adaptaci“ zahrnující např. změnu dřevinné skladby v rozvinutých zemích či zavedení trvale udržitelného hospodaření v lesích v rozvojových zemích (cílem adaptace je přizpůsobit hospodaření v lesích a lesy samotné měnícímu se klimatu), na „Mitigaci“ zabývající se opatřeními, které umožňují klimatickou změnu zmírňovat (např. snižování emisí CO2 z velkoplošného odlesňování tropických pralesů) a na „Degradaci“ neboli hledání nástrojů, který by zabránily zhoršování (degradaci) stavu lesů zejména v rozvojových zemích. Zajímavé pak byly poznatky z odpoledních sekcí. Se svými zkušenostmi s prací s domorodými obyvateli vystoupila i Wangari Maathai z Konga, držitelka Nobelovy ceny za mír z roku 2004. O dopadech oteplování, kterým denně musí čelit obyvatelé kanadského Yokunu hovořila Rose Kushniruk z organizace Champagne-Aishihik First Nation. Domorodcům roztávají ledové stezky, které tradičně využívali k přepravě, s oteplováním klesá i kvalita ryb, jež jsou jejich hlavním zdojem potravy. Zajímavostí může být, že se s postupujícm oteplování objevují archeologické předměty. Pracovní a lovecké nástroje, po staletí zamrzlé v ledu, jsou nacházeny stále častěji. V rámci klimatických jednání se lesů a lesnictví týká především mechanismus REDD+ (omezení emisí z odlesňování a degradace lesů v rozvojových zemích, ochrana lesů a stávajících uhlíkových zásob v lesích). Jeho cílem je zpomalit a zastavit velkoplošné odlesňování v rozvojových zemích, zvláště pokud pochází z nelegálních těžeb, a podpořit ukládání uhlíku v současných porostech. Mechanismus REDD+ by měl fungovat na principu, při kterém rozvinuté země zaplatí rozvojovým za tzv. zastavené odlesňování. Den lesů 3 byl ukončen ve večerních hodinách. Z pohledu světového lesnického sektoru je třeba všechny možnosti, které Kjótský protokol a Rámcová úmluva o změně klimatu nabízí pro zastavení odlesňování a zlepšení stavu světových lesů, podporovat. Zuzana Jankovská, Ministerstvo zemědělství
Den lesů na summitu v Kodani
Další články blogera
Tato rubrika neobsahuje žádné články...
Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie
Milan Smrž
Otevřený dopis k referendu o větrných turbínách v Líšťanech u Loun
Dne 22.března proběhlo v obci Líšťany na Lounsku referendum o výstavbě větrných elektráren. Jen třetina hlasovala pro. Doufejme, že občané za dva roky názor změní. Nebo budeme raději spoléhat na drahou jadernou energii?
Milan Smrž
Také jste proti Green Dealu?
Protesty zemědělců v Evropě i mnoho příspěvků na sociálních sitích nesou pečet protestu proti Green Dealu. Kdo tomu tleská?
Petr Hariprasad Hajič
Baterky, kam se podíváš
Poslední dekáda byla ve znamení obrovského nárůstu výroby baterií, tedy lépe řečeno, akumulátorů. Připadá mi to jako druhá elektrifikace. Na baterie bude po čase zřejmě všechno.
Petr Hariprasad Hajič
Tak co hoši a holkiíí, jakxte na tom s tem vodíkem?
Zelená vodíková produkce je další dílek do dekarbonizační skládačky udržitelného rozvoje. Byla jen otázka času, kdy na vodík dojde v praxi a loni nastala úplná exploze publicity. Toto třaskavé téma stojí za pozornost.
Vašek Brynda
Co je eko kůže a proč je pravá kůže ekologičtější?
Není to tak dávno, kdy se na trhu objevily pojmy, jako je eko kůže a veganská kůže. Mnoho lidí znejistělo a začalo považovat pravou kůži za neekologickou, a naopak slepě opěvovat tyto nové materiály. Jak je to ale skutečně?
Počet článků 13 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 2182 |