Den lesů na summitu v Kodani

Rok 2009 je zřejmě nejdůležitějším rokem pro světové lesy v historii. S tímto mottem začal v neděli 13.12. v Kodani Den lesů 3 (Forest Day 3). Dny lesů jsou pořádány u příležitosti konání klimatických konferencí (COP) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) každoročně od roku 2007, kdy proběhl první takový den - Den lesů 1 na Bali při COP 13. Kodaňský Den lesů 3 pořádalo Mezinárodní centrum pro lesnický výzkum (CIFOR) s Partnerstvím pro spolupráci v lesnictví (CPF), což je sdružení 14 mezivládních organizací a mezinárodních vědeckých institucí. Den lesů 3 podpořila také dánská vláda.

Poselství Billa Clintona bylo poedáno prostoednictvím video nahrávky.

Dny lesů jsou samostatnými akcemi probíhajícími paralerně s klimatickými konferencemi a obvykle se pořádají mimo areál jednání summitů.

Den lesů 3 tady v Kodani měl naprosto rekordní účast. Registrace na něj byly uzavřeny již měsíc předem, což je poměrně ojedinělá záležitost. Sešlo se tu přes 1500 účastníků a špiček světového lesnického sektoru. Připomeňme, že Den lesů 1 na Bali začínal s 800 účastníky a poznaňského Dnu lesů 2 (2008) se zúčastnilo „pouze“ přes 900 delegátů.

Účast na Dni lesů 3 byla vysoká i díky zájmu, který je věnován samotné COP 15. Schopnost lesů zachycovat a uchovávat uhlík (čímž významně příspívají ke zmírňování klimatické změny) nebo problematická otázka uvolňování emisí z devastace a degradace tropických pralesů a lesů obecně, (která v celkové bilanci emisí produkovaných člověkem tvoří plných 20%) je také k jedním z témat, jimiž se delegáti na COP 15 zabývají.

Dnu lesů se vedle zástupců nevládních organizací zúčastnili převážně odborníci světové lesnické komunity. Příkladem mohou být delegáti z lesnické sekce Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), zástupci Fóra OSN o lesích (UNFF), Mezinárodního svazu lesnických výzkumných organizací (IUFRO), Evropského lesnického institut (EFI), samozřejmě také zástupci úmluv OSN, které se jakýmkoli způsobem lesů a lesnictví dotýkají – úmluvy UNFCCC, Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD), která se mj. zabývá lesní biodiverzitou, stejně jako Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD) která řeší rozšiřování pouští mj. také na úkor lesů.

Význam světových lesů v boji s klimatickou změnou nelze popřít. Svědčí o tom příspěvky, které na nedělním Dni lesů 3 zazněly. Prostřednictvím video nahrávky vystoupil také bývalý prezident USA Bill Clinton, který zdůraznil význam výzkumu a vědecky podložených informací, ke kterým by měli mít přístup politici, jež nyní rozhodují o zásadních mechanismech v ochraně klimatu spojených s rolí lesů.

Po úvodním raním zasedání se Den lesů rozdělil na tři pléna, jejichž témata jsou určena 3 hlavními tématy týkajícími se lesů v souvislosti se změnou klimatu. A to na „Adaptaci“ zahrnující např. změnu dřevinné skladby v rozvinutých zemích či zavedení trvale udržitelného hospodaření v lesích v rozvojových zemích (cílem adaptace je přizpůsobit hospodaření v lesích a lesy samotné měnícímu se klimatu), na „Mitigaci“ zabývající se opatřeními, které umožňují klimatickou změnu zmírňovat (např. snižování emisí CO₂ z velkoplošného odlesňování tropických pralesů) a na „Degradaci“ neboli hledání nástrojů, který by zabránily zhoršování (degradaci) stavu lesů zejména v rozvojových zemích.

Zajímavé pak byly poznatky z odpoledních sekcí. Se svými zkušenostmi s prací s domorodými obyvateli vystoupila i Wangari Maathai z Konga, držitelka Nobelovy ceny za mír z roku 2004. O dopadech oteplování, kterým denně musí čelit obyvatelé kanadského Yokunu hovořila Rose Kushniruk z organizace Champagne-Aishihik First Nation. Domorodcům roztávají ledové stezky, které tradičně využívali k přepravě, s oteplováním klesá i kvalita ryb, jež jsou jejich hlavním zdojem potravy. Zajímavostí může být, že se s postupujícm oteplování objevují archeologické předměty. Pracovní a lovecké nástroje, po staletí zamrzlé v ledu, jsou nacházeny stále častěji.

V rámci klimatických jednání se lesů a lesnictví týká především mechanismus REDD+ (omezení emisí z odlesňování a degradace lesů v rozvojových zemích, ochrana lesů a stávajících uhlíkových zásob v lesích). Jeho cílem je zpomalit a zastavit velkoplošné odlesňování v rozvojových zemích, zvláště pokud pochází z nelegálních těžeb, a podpořit ukládání uhlíku v současných porostech. Mechanismus REDD+ by měl fungovat na principu, při kterém rozvinuté země zaplatí rozvojovým za tzv. zastavené odlesňování.

Den lesů 3 byl ukončen ve večerních hodinách. Z pohledu světového lesnického sektoru je třeba všechny možnosti, které Kjótský protokol a Rámcová úmluva o změně klimatu nabízí pro zastavení odlesňování a zlepšení stavu světových lesů, podporovat.

Zuzana Jankovská, Ministerstvo zemědělství