Je sobota večer a zrovna sedíme na neformální konzultaci s dánskou prezidentkou COP-15 Connie Hedegaard, která se snaží zjistit od přítomných států z celého světa, kde jsou hlavní mezery ve vyjednávání a jak najít společnou cestu k úspěšnému závěru příští pátek 18. prosince 2009. Jednání však začíná hned nevídanou fraškou vyprodukovanou ze strany některých afrických zemí podpořených některými státy Latinské Ameriky, které vyžadují tlumočení do francouzštiny a španělštiny a zpět, což na neformálních jednáních tohoto typu není zvykem. Jedná se o nepříliš originální obstrukci a je nutné poznamenat, že většina stěžujících si delegátů ovládá běžně používanou angličtinu na více než pokročilé úrovni.
Jednání se tak ani nerozběhla a již se stěhují do hlavního sálu, kde jsou tlumočníci i vybavení pro tlumočení do všech šesti jazyků OSN. Následují jednání je již naštěstí poměrně konstruktivní s vystoupeními jednotlivých států. Za EU mluví poprvé v Kodani švédský ministr životního prostředí Andreas Carlgren a mluví o pěti absolutně nepřekročitelných hranicích ve vyjednávání z evropského pohledu, které se vyskytují v současně projednávaném textu.
Ostatní delegáti mezitím sledují obrazovky v předsálí, na nichž běží video z policejní helikoptéry, která létá kolem Bella centra a zabírá desítky tisíc demonstrujících, kteří jsou v ulicích Kodaně, aby tak vyjádřili nespokojenost nad pomalým průběhem vyjednávání a podporu pro úspěšný a ambiciózní výstup z kodaňského summitu.
Včera byly na summitu v Kodani zveřejněny dva nové zásadní vyjednávací dokumenty rekapitulující dosavadní vývoj práce v obou klíčových pracovních skupinách, ve kterých se připravuje základ kodaňských závěrů a rozhodnutí. Z prvních hodnocení vyplývá, že předsedající obou skupin a dánské předsednictví navrhují výstupy, které jdou především vstříc rozvojovým zemím a USA.
Texty navrhují rozhodnutí o dalším kontrolním období Kjótského protokolu s cíli pro zúčastněné vyspělé země bez USA, které se Kjóta neúčastní a ani účastnit nehodlají. Na druhé straně je navrhován poměrně měkký jazyk ohledně závazků vyplývajících z vyjednávání pod Rámcovou úmluvou – tedy kromě dlouhodobého globálního závazku, zejména povinnosti rozvojových zemí v oblasti snižování emisí a závazky pro vyspělé země mimo Kjótský protokol - tedy USA. Problém je rovněž, že takovýto výstup by měl na obou stranách jinou právní závaznost. V rámci Kjótského protokolu by byl právně závazný a naproti tomu v rámci výstupů pod Rámcovou úmluvou by zůstala pouze právně nezávazná rozhodnutí, která mají váhu politické dohody.
Současně návrhy by tak zachovávaly nerovnováhu a dva paralelní světy zachovávající nevyhovující rozdělení světa z devadesátých let minulého století. EU navíc kritizuje, že by tato kombinace a rozložení závazků nemohly zajistit dostatečnou environmentální integritu a splnění globálních cílů pro dosažení maximálního růstu teploty o 2 stupně Celsia. EU ve svém projevu jasně deklarovala, že očekává závazné emisní redukce od dynamicky se rozvíjejících se ekonomik jako je například Čína. Pochyby o návrhu textu, který velice přijaly rozvojové státy, vyjádřilo i Japonsko, Rusko a Kanada. Přes výše uvedené je EU připravena o dokumentu tvrdě vyjednávat i přes velice omezený čas s tím, že pohrozila, že nevyvážený výstup Kodaně je jednoduše neakceptovatelný.
Do Kodaně mezitím přijíždí první ministři životního prostředí s tím, že jich bude zítra přibližně 30 jednat v úzkém uzavřeném formátu pod vedením dánského předsednictví. Zbylí ministři pak dorazí během pondělí a úterý, kdy se zcela zapojí do vrcholících vyjednávání. Členové české delegace mají zítra volný den, i když ne zcela, všichni se musí připravit na zítřejší příjezd ministra životního prostředí a večerní koordinaci delegace, která se bude konat ve večerních hodinách na české ambasádě v Kodani.
Pavel Zámyslický a Kateřina Konečná, členové delegace ČR
